Jdi na obsah Jdi na menu
 


 Sbírání starožitností je všeobecně chápáno jako záliba, která krom potěšení přináší také možnost výhodně investovat peníze do objektů, které neztrácí svou hodnotu a při troše štěstí ji naopak získávají. Jak uvádí ve své knize "Starožitnosti" (či v nedávno revidovaném a rozšířeném vydání pod názvem "Velká kniha starožitností a kuriozit") její autor Slavomir Ravik, na světovém trhu existuje jediná komodita, která zaznamenává neustálý růst cen, a to jsou starožitnosti. To je sice moc hezké, jenže pro sběratele to znamená mimo jiné to, že povědomí mnoha lidí, včetně obchodníků se starožitnostmi nebo obecně starými věcmi, je pod vlivem vidiny obrovského majetku, který teoreticky představuje kdejaký starý krám, o němž nemají v podstatě ani přesnou představu o skutečném stáří. To se samozřejmě týká i fotoaparátů a nutno podotknout že v České republice snad víc než kde jinde ve světě. Obyčejný Kodak Junior na svitkový film ze třicátých let pak klidně nabývá v očích "starožitníků" cen srovnatelných s prototypy italských výrobců komor pro kolódiový proces. Autor tohoto článku na vlastní oči viděl v jednom nejmenovaném obchodě předválečný středoformátový Mentor za fantastickou sumu 15.000,- Kč a to včetně neoriginálního objektivu. Přitom tento přístroj, mimochodem dosud milovníky velkoformátových fotografií poměrně oblíbený, lze koupit i s příslušenstvím za zhruba poloviční cenu. Samozřejmě může nastat situace, kdy sběratel pro doplnění chybějícího kusu do sbírky zaplatí vědomě nadsazenou cenu, jen pro to potěšení ze získání konkrétní věci. V každém případě, chcete-li se věnovat sbírání čehokoliv, doporučuji nejdříve získat co největší sumu vědomostí o dané problematice, v tomto případě nejen o přístrojích samotných ale o historii fotografie obecně.

Bohužel, neznám žádnou literaturu v českém jazyce, která by se primárně týkala historie starých fotoaparátů nebo historie fotografie s ohledem na techniku. V knihách věnovaných fotografii je většinou několik slov o začátcích fotografie, ale rozhodně se nejedná o nějaké vyčerpávající statě.

Za asi nejlepší knihu, týkající se starých fotopřístrojů, která v ČR vyšla, považuji katalog "Kamery obskury, fotografické přístroje z let 1840 - 1940" vydaný Technickým muzeem Praha ke stejnojmenné výstavě v roce 1983. Ačkoli textová část není z nejrozsáhlejších, poskytuje přehled základních typů přístrojů a především bohatou fotografickou dokumentaci fotoaparátů ze sbírek Národního technického muzea s uvedením výrobce, roku výroby a základních parametrů. Díky tomu se jedná o neocenitelnou pomůcku každého sběratele, zvláště se zaměřením na území bývalého Rakousko - Uherského mocnářství a následně České republiky.

Další vcelku použitelná kniha je "Rukověť starožitníka a sběratele" od Zdeňka Knápka, vydaná autorovým vlastním nakladatelstvím Rubico v roce 1999. V jednu dobu ležely hromady těchto knih v každé prodejně levných knih. I když se autor nevyvaroval některých omylů a zvláště jeho "odhady cen plně funkčních a nepoškozených exemplářů" jsou někdy vcelku úsměvné (ať už se jedná o diferenci směrem dolů či nahoru), přece jen tato publikace představuje cennou pomůcku pro každého sběratele. Navíc se docela podrobně zaobírá spíše poměrně hojně rozšířenými přístroji, díky čemuž uspokojí běžného zájemce o staré fotoaparáty. Pokud se chcete sbírání fotoaparátů a optických pomůcek věnovat vážněji a případně nakupovat některé kusy třeba i jako investici, doporučuji zacházet s cenovými informacemi obsaženými v této knize velmi opatrně. Pro určování konkrétních přístrojů může pomoci i v knize uvedený reprint ceníku firmy Václav Albrecht, Praha, z roku 1935.

Tyto dvě knihy jsou v podstatě jediné publikace v českém jazyce o starých fotoaparátech. Vzhledem k nutnosti znát i technologii používanou fotografy, doporučuji pročíst útlou brožuru "Historické fotografické techniky" od Pavla Scheuflera, pracovníka Národního technického muzea, vydanou nakladatelstvím Artama v Praze v roce 1993, která se na vysoké úrovni zabývá jednotlivými fotografickými technikami a poskytuje i vodítko k rozpoznávání druhu starých fotografií podle způsobu vzniku, počínaje heliografií, přes daguerrotypii až k méně známým nebo zapomenutým technikám a jejich odvozeninám.

Pokud sbíráte staré cestovní kamery, tedy dřevěné přístroje, kterým se v anglicky mluvících zemích říká "Wood and Brass", tedy dřevo a mosaz, hodí se vám jakékoliv znalosti o opravách starožitného nábytku. Za jednu z nejlepších knih tohoto zaměření považuji pro amatéry "Starožitný nábytek - údržba a opravy " od E. Medkové a A. Bohmanové, vydanou SNTL v roce 1985.

S rozumnou mírou omezení se dá doporučit i kniha "Starožitnosti - ošetřování a opravy" od Alberta Jacksona a Davida Daye (nakladatelství Slovart, 1994), která je ale na můj vkus psaná hodně populárně a některé doporučované postupy mě osobně připadají velmi riskantní.

Pokud vládnete nějakým cizím jazykem, je vám k dispozici obrovská suma literatury na dané téma - bude doplněno.